Květy po dešti - SasuSaku

6. července 2009 v 22:26 | LeriQwen |  LeriQwen
Tak tu je ta moje jednorázovka...žádná sláva mno jako vždy...tak ale snad se bude aspon trochu líbit...:-)


Flashback

Chladný večer.Úplněk ovládá oblohu a hvězdy jen odrážejí jeho krásu.

Mladá kunoichi stojí u lavičky na pokraji zhroucení.
"Sasuke-kun já tě miluji,neodcházej nebo mě vezmi s sebou.Udělám cokoliv abys byl šťastný.Prosím…..prosím." řekla Sakura a slzy ji stékaly po hebké tváři.

"Nemůžu tě vzít s sebou. Jen by jsi překážela. Chci dosáhnou své pomsty,bez toho nebudu šťastný." odsekl jí rozhodně a v jeho hlase šel slyšet chlad.
"Jak to vůbec můžeš říct!Já vím a je mi líto co se stalo tvému klanu ale nemůžeš všechno obětovat pomstě!Já a Naruto jsme tví přátelé a máme tě rádi a pokud nejsi schopný vážit si toho….pak tě velice lituji!" zařvala na něj Sakura.
V chlapci s havraními vlasy v tu chvíli něco hrklo. Jako kdyby najednou led,který oplýval jeho srdce roztál,ale nechal tam přeci jen nějaké následky.

Mladý Uchiha se během chvilky ocitl za jejími zády.
"Sakuro…..já…já se vrátím to ti slibuji,ale udělám to co musím."
"Je to má povinost." řekl řůžovlasé dívce,u které si teprve teď uvědomil,jak je pro něj důležitá.
Zezadu ji objal.
Sakuře začaly slzy téct ještě víc. Chlapec za ní ji musel uspat…neměl na výběr.
Položil jí na lavičku u které stáli.Nemohl však jen tak odejít.
Neudržel se a políbil ji se slovy:
"Nejsem si tím jist,asi tě miluju.Nevím…nepoznám to."
Nevšiml si ale,že Sakura už se probrala.Vědomí ji dlouho nevydrželo a usnula.
Ale to co uslyšela jen tak nezapomene.

Flashback - End



Nyní už sedmnáctiletá dívka se prochází po svém oblíbeném místě v parku. Bylo chladno,jako v ten onen večer.V ten večer na který nezapomene. V poslední době na něj myslela moc často,ale prostě nemůže zapomenout. Měla by. To co se stalo…nemůže tomu uvěřit.Bylo to horší než než odchod.Mnohem horší.Nechápe proč to udělal. Slza jí stékala po tváři.Hned ji utřela a pevně stiskla dlaň. Pokračovala dál parkem. Když došla na jeho konec,stála před nemocnicí,kde ji za 10 minut začínala noční směna.
Vešla do pokoje pro lékaře a ve své skřínce vyhrabala bílý plášť. Vždy,když jej oblékla,cítila se dobře.Jako někdo ,kdo může pomoct ostatním… Byla napsaná na ambulanci.Bohužel měli velmi vážný případ a potřebovali ji na sále.
Operovala jounina,který byl údajně se svým týmem napaden Orochimarovými muži. Operace trvala 3 a půl hodiny. Byla unavená,ale byla šťastná z dobře vykonané práce.Pokud bude vše bez komplikací,jounin se probere do týdne.

Ale ani tyto výkony nepřekryjí bolest v jejím srdci.Tu bolest kterou má na svědomí on…perfektní krásný Uchiha.Pro mnohé dokonalý ale pro ni nic víc než ubohý lhář,který si asi zasedl na její city.
Ale ona nehodlá nechat s sebou zacházet jako s kusem dřeva.
"Já mu ještě ukážu.Lhář zatracený.Chlapi kdo se v nich vyzná…Naslibují hory doly.Využije mě a pak mě zničí."
honilo se jí hlavou když procházela rušnými uličkami nemocnice a bojácně potlačovala slzy.
U vchodu slyšela dunění a viděla sestřičky jak utíkají dovnitř s deštníky durch promočené. Vyšla ven a spatřila temně černé mraky ze kterých se blýskalo jasně bílé světlo. Déšť byl silný a bodal do tváře.
Sakura neměla deštník a tak se rozběhla přímo do toho nepříjemného deště a utíkala co nejrychleji směrem domů.
Po cestě vídala vyplašené občany jak se snaží rychle sklidit věci z venku a zavírají se v domě. Všude bylo nezvyklé temno a mlhavo.

Ulice byly plné kaluží,které pořád nabíraly objem. Květy pomalu ztrácely sílu,i když jim zvlažení udělalo dobře.
Dorazila ke svému domu a začala hledat klíče. Nemělo by to být těžké, poněvadž na něm má dva malé medvídky y miniaturní rámeček se starou fotkou týmem 7.

Když je našla,snažila se jimi trefit do dírky svými roztřesenými ručkami od toho chladu. Vešla dovnitř a praštila sebou o gauč.
Chvíli se dívala na televizi. Byla tam nějaká kriminálka Las Pegas či co xD. Byla do toho zahleděná jak malé dítě do Toma a Jerryho. Zachumlaná do deky sledovala,jak luští záhadu mrtvé ženy. Vstala a šla si nakrájet jablko do kuchyně. Pevně držela nůž.
Někdo ji z nenadání chytl kolem pasu a objal.Sakuře to silně něco připomnělo. Vysmekla se a otočila se s tím,že nůž drželo přímo u krku,toho,kdo za ní stál. Pohlédla mu do černých očí. Nemohla se vzpamatovat z toho šoku.
"Co tady děláš?!" vykřikla držíc nůž neustále natáhlý.
"Stojím.."odpověděl vážně Sasuke.
"S takovou budeš brzo ležet!" vykřikla na něj opět.
"V to doufám." Pomyslel si lišácky.
"Co se stalo?Proč jsi tak nabroušená?" zeptal se nechápavě.
"To se ptá ten pravý…Jsi takový hajzl!Přišel jsi se mi vysmát?!" pokračovala ostře.
"Proč bych měl?Co je?Co jsem provedl?" Sasuke nechápal.
Chytl Sakuru za ruku,ve které držela nůž a vzal jí ho.
"Chlapi…samé řeči a sliby chyby,že?!" Sakura byla tak rozjetá a nehodlala přestat.
"Řekni mi jeden důvod.Proč?Proč Sasuke?Proč jsi je zabil?" zeptala se už klidněji a pomalu jí stékaly slzy.
"Koho?Sakuro co se ti stalo?" Sasuke byl hotový. Chytl ji a utřel slzy,které pomalu stékaly.
"Zabiješ mi rodiče a ještě ze mě děláš blázna?" odpověděla Sakura.
"Cože?Sakuro já jsem nezabil tvé rodiče!Proč bych to dělal?"
"To říkej svědkům,kteří viděli vysokého chlapa s sharinganem,jak zabíjí lidi z celé části Konohy,kde bydleli mí rodiče!"
"Děláš jako bych byl jediný Uchiha!Proč myslíš že jsem to byl já?"
"Jo kdo jiný si zdrhl za tím slizkým hajzlem a nás nechal ve štichu?!"
"Sakuro..Sakuro poslouchej mě prosím..."snažil se ji uklidnit,když se mu pořád škubala.
"Zjistil jsem,že Itachi nevyvraždil můj klan.Byl to Madara,můj strýc.Použil jutsu které ovládá Ino a vtělil se do Itachiho. Itachimu už pak nikdo nevěřil že on to nebyl.
Madara je teďka pryč brácha i já po něm jdeme a myslím že i Konoha."
Ať už to byl kdokoliv,Sakura poznala,že Sasuke její rodiče nezabil. V totálním zoufalství se přitáhla k němu a objala ho kolem pasu.
"Promiň Sasuke…promiň…Já-já"nedokončila větu,protože Sasuke ji na rty vtiskl polibek.Byl plný lásky,vášně a touhy.
Pořád ho milovala a neměla v plánu jen tak přestat.
Odtáhl od jejích rtů a namířil si to ke krku. Oba byli vzrušení a chtěli se víc a víc.
Sasuke se odklonil a řekl: "Tady ne." Chytl ji za stehna a vytáhl na sebe. Odnesl si ji do Sakuřina pokoje. Položil ji na postel a znovu začal líbat. Pomalu jí rozepínal tričko a začal sjíždět jazykem níž.
Chytla ho za hlavu a políbila na čelo. Pak mu začala sundávat košili a chytla ho za kalhoty. Ty za chvíli ležely na zemi. Sasukemu se tahle hra líbila.
To co cítil se nedokáže popsat slovy. Cítil ohromnou slast. Cítil že není sám. V poslední době je šťastný…má bratra,Naruta a Sakuru,tu růžovovlasou holku co mu ukradla srdce :) .
"Budu už jenom s tebou,moje malá." zašepkal jí do ucha.
Podívala se na něj s šťastným pohledem….Ten ji po chvíli přešel.
"Pokud se chceš vrátit,nějakou dobu si posedíš v base :( ." řekla.
"O to jsem se postaral…nevrátil jsem se dnes,ale už dávno…snad si nemyslíš,že jsi první za kým jsem šel." řekl ironicky a usmál se.

Flashback

U Tsunade-sama v kanceláři se pracuje dvanáct hodin denně a nějaká bouře to nezmění.
"Takže jelikož jsi nezabil žádného našeho vojáka ale mnohé jsi zranil,odseděl jsi si ty 3 měsíce v base." mluvila Tsunade s chlapcem u okna.
"Vítej zpět v Konoze,Uchiho.Jo a nevíš co je s tvým bratrem?Už o tom vím.Nemá v plánu také se vrátit?" pokračovala.
"Nevím." odpověděl letmo.
"Dobrá,to je vše.Ale budeš zatím pod dohledem svého senseie Kakashiho,jasné?"
"Ano Tsunade-sama.Děkuji vám." otočil se.
"Já tě budu sledovat." Řekla výhružně s troškou ironie.
"Nebojte,já neuteču…možná." Oplatil jí to a odešel.

Flashback End

No pokračovali tam,kde skončili. Snad si to dokážete domyslet…možná budou malý Uchihové…spíš určitě…no to už se do mé povídky nezatahuje.

Sakura se brzy stala paní Uchiha. Naruto a Sasuke byli zase nejlepší přátelé. Sasuke byl nástupcem Orochimara,ale vedení zvučné nechal na Kabutovi,kterému došlo,že Orochimaru nebyl zas tak dobrý….překvapivě xD. Zvučná se stala spojencem Konohy a Tsunade si začla s tím šmírákem Jirayou. No celá Konoha byla šťastná ale nejvíce Sakura a to právem.

Konec

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Leslei_ Leslei_ | 6. července 2009 v 22:48 | Reagovat

hej z tebe něco bude :-)moc pěkné těším se na další povídku

2 nikadena nikadena | Web | 7. července 2009 v 19:09 | Reagovat

jeeeej krásnéééé fakt! včechny tvééé povídky jsou super!!!!!

3 mia mia | 27. srpna 2009 v 10:27 | Reagovat

kraaaaaaasa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama