Červenec 2009

Ochráněné pouto 8.díl

23. července 2009 v 15:08 | LeriQwen |  LeriQwen
Ahojky! moc se omlouvám že jsem to nepřidala jak sem slíbila ale vypadl nám internet a já ho chytla až dneska...jinak se vrátím v sobotu večer tak v neděli přidám další díl...
takže mi odpustte :)



"Ahoj" ozve se líbezný hlas drobné tmavovlasé dívky se světle fialovýma očima.
"Ahoj Hinato,konečně jsi tu. Hinata půjde s námi,pomůže nám zapečetit Uchihu…tedy Sanbiho." Zavrtí hlavou Kaakashi.
Ostatní se jen smějí s pohledem namířeným k Sasukemu.
Sakura skočí Hinatě kolem krku.
"Moje spása."
"Jsem ráda že jdeme spolu!" oplatí ji obejmutí Hina.

"Takže nejdříve se rozdělíme do skupinek. První skupina půjde na Akatsuki a bude se starat,aby se nedostali k Sanbimu. Bude to Sasuke Juga Asuma a Naruto.
Druhá skupina půjde zapečetit Sanbiho. Tedy já Hinata Sakura a Suigetsu."
Kakashi vysvětlí plán mise.

Cestu si každý užil po svém. Sakura s Hinatou se hihňaly Asumovi,že zakopl o klacek a šlápl do bláta.Ten jejich narážky zase zdatně odrážel.
Sasuke Naruto Juga a Suigetsu drbají o svých alkoholických aférkách a Kakashi si četl tu svou prasáckou knížku,kterou mu odfoukl vítr a proto měli půlhodinové zpoždění,které si vymohli naháněním jí.
Slunce začalo zapadat. Na nebi se objevily červánky a foukal příjemný teplý větřík. Les ze kterého právě vyšli začal šumět a Sakura pomalu,ale jistě začala ztrácet vědomí. Sasuke si toho všiml a ve chvíli kdy začala upadat do svého světa ji uchopil do svých zdatných rukou.
"Sakuro,prober se.Copak se stalo?Slyšíš maličká?" snažil se ji probrat.
"To je dobré. Stává se jí to častěji,vždy když je moc velký klid a do toho ji omamuje vánek,prostě usne.No něco na způsob spánku." Řekla Hinata. Byly nejlepší kámošky a věděly o sobě hodně.
"Aha." Odpověděl ji na to Sasuke a ostatní k ní jen se zájmem přihlíželi.
"Odnesu ji." Pokračoval.
"Dobře Sasuke. Za tím kopcem kde zapadá slunce je vesnice ve které přespíme. Je tam dobrý hotel kde mám známou." Oznámil Kakashi a všichni pokračovali dál.


V hotelovém baru požádají o vodu,kterou dají Zakuta. Ta zamžourá očima a lehce zívne. Uvědomí si že je v Sasukeho náruči a že je to dobře. Byla si jista že by se jinak neudržela na nohou. Když dopila celou sklenici postavila se a omluvila za potíže. Poděkovala Sasukemu ale jen tak ze slušnosti.
"Maličkost." on na to a usměje se.
Na recepci požádají o apartmán. Vezmou si klíče a odeberou se dlouhou chodbou do prvního patra,kde najdou krásný apartmán s kuchyní spojenou s obývákem,kde je jedna velká postel pro dva a dalšími třemi ložnicemi. Luxusní koupelna s vyhřívanou podlahou a sprchou a vanou v jednom (ravak xD).
Každý jde do svého pokoje.Sasuke a Suigetsu spí spolu v obýváku. Kakashi a Asuma v jedné ložnici,Naruto a Juga ve druhé no a holky spolu. Jdou spát ať mají na misi dost energie.

Sakura se v noci probudí žízní.Jde do kuchyně se napít. Když prochází nazpět kolem postele kluků,podlomí se jí kolena a dopadne na jejich postel. Sedla vedle Sasukeho. Ten se okamžitě probral a s úsměvem se na ni podíval.
"Jdeš za mnou?"
"No skvělý ještě si myslí bůh ví co…musím něco rychle vymyslet." Pomyslí si červená jak rajče.
"Ne jdu za Suigetsem,prokoukl jsi mě." Vychrlí ze sebe.
"Ok." Povalí ji mezi něj a Suigetse a vzbudí ho.
"Máš tu návštěvu." A otočil se od nich.
Suigetsu zamžoural očima a nepřítomně se podíval na Sakuru.
"Spi." Řekla mu jen.
"Nemám námitky." A opět usnul.
Sasuke se k ní otočil zpátky.
"Hm?" sladce se na ni usmál.
Sakura dala ruce v kříž a nahodila uražený výraz. Podívala se na něj.
"Věděl jsi že lžu,že ano."
"Jistě."
"Hm…" podívala se už normálně na Sasukeho. Ofoukl jí studený vánek.Nevěděla odkud jde všechny okna byly zavřené. Sasuke si všiml jak se třese a stáhl ji k sobě pod peřinu. Objal ji kolem pasu a hlavu si opřel o její. V tu chvíli cítila jeho tělesné teplo. Srdce ji pomalu začalo zrazovat a její dech ztrácel na intenzivitě. Nebyla schopna slova jen ležela přimknutá na jeho hrudi a třásla se. Nevěděla jestli je to zimou nebo slastí. Zimou to ale být nemohlo u něj jí bylo až moc velké teplo. Nechápala obvykle byla v jeho přítomnosti klidná.
"Copak?" zeptal se jí svým úžasným hlasem,který ji hladil na duši.
"Proč se tak třeseš?...tak křehká…takový maličký kvítek svírám ve svých pažích." pokračoval.
Stále nebyla schopná slova jen si užívala příjemné doteky jeho ruky v jejích vlasech. Ty pak přejely na krk a šíji,kde následoval jemný polibek.
Opět začala upadat do bezvědomí.
Když se ráno probudila,uviděla vedle sebe jen Suigetsa s otevřenou pusou jak vydechoval.
Protáhla se a za seboou spatřila Kakashiho Asumu a Sasukeho jak zahleděně hledí správy.
Sasuke se na ní podívá a usměje se. Sakura se zatřese. To ho zarazí. Dívají se do očí jako by jeden druhému hledal dno. Sasuke to měl lehké ale Sakura se topila. Z toho intenzivního pohledu je vyruší Asuma.
"No Zakuto vypadá to že máme po misi. Tsunade poslala zprávu že Akatsuki se stáhli a naposledy byly viděni někde až za zvučnou. Sanbi je omrzel."

Ráj na nebi :)

18. července 2009 v 11:48 | LeriQwen |  ○○Písmenka LeriQwen○○
Eeeeh....takže jsme tady v té pr.... chytli internet,dneska budu moct přidat novej dílek bo se mi dneska nechtelo na sluníčko...když tak sory za chyby ja neumim moc dobře psát na tomhle notebooku takže je to celkem záhul...sem upe happy :)

Páčko ♥

9. července 2009 v 17:12 | LeriQwen |  ○○Písmenka LeriQwen○○
Ahoooojte
Takže...ehm...já jedu pryč na 14 dní...do ěnjakeho Bulharska či co...mno takže tedka nepřidám žádné články... :(....až se vrátím budu se snažit všechno dohnat...tam na plážích budu psát povídky každý den tak se nebojte,že zůstanete bez nic (mno spíš bojte xD)
Viky jakože je taky někde v prde** mno snad ji napadne sem něco dát jak se vrátí...pokud se vrátí xD tak zatím páááááápáááááááááá :-* ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥

Květy po dešti - SasuSaku

6. července 2009 v 22:26 | LeriQwen |  LeriQwen
Tak tu je ta moje jednorázovka...žádná sláva mno jako vždy...tak ale snad se bude aspon trochu líbit...:-)


Flashback

Chladný večer.Úplněk ovládá oblohu a hvězdy jen odrážejí jeho krásu.

Mladá kunoichi stojí u lavičky na pokraji zhroucení.
"Sasuke-kun já tě miluji,neodcházej nebo mě vezmi s sebou.Udělám cokoliv abys byl šťastný.Prosím…..prosím." řekla Sakura a slzy ji stékaly po hebké tváři.

"Nemůžu tě vzít s sebou. Jen by jsi překážela. Chci dosáhnou své pomsty,bez toho nebudu šťastný." odsekl jí rozhodně a v jeho hlase šel slyšet chlad.
"Jak to vůbec můžeš říct!Já vím a je mi líto co se stalo tvému klanu ale nemůžeš všechno obětovat pomstě!Já a Naruto jsme tví přátelé a máme tě rádi a pokud nejsi schopný vážit si toho….pak tě velice lituji!" zařvala na něj Sakura.
V chlapci s havraními vlasy v tu chvíli něco hrklo. Jako kdyby najednou led,který oplýval jeho srdce roztál,ale nechal tam přeci jen nějaké následky.

Mladý Uchiha se během chvilky ocitl za jejími zády.
"Sakuro…..já…já se vrátím to ti slibuji,ale udělám to co musím."
"Je to má povinost." řekl řůžovlasé dívce,u které si teprve teď uvědomil,jak je pro něj důležitá.
Zezadu ji objal.
Sakuře začaly slzy téct ještě víc. Chlapec za ní ji musel uspat…neměl na výběr.
Položil jí na lavičku u které stáli.Nemohl však jen tak odejít.
Neudržel se a políbil ji se slovy:
"Nejsem si tím jist,asi tě miluju.Nevím…nepoznám to."
Nevšiml si ale,že Sakura už se probrala.Vědomí ji dlouho nevydrželo a usnula.
Ale to co uslyšela jen tak nezapomene.

Flashback - End



Nyní už sedmnáctiletá dívka se prochází po svém oblíbeném místě v parku. Bylo chladno,jako v ten onen večer.V ten večer na který nezapomene. V poslední době na něj myslela moc často,ale prostě nemůže zapomenout. Měla by. To co se stalo…nemůže tomu uvěřit.Bylo to horší než než odchod.Mnohem horší.Nechápe proč to udělal. Slza jí stékala po tváři.Hned ji utřela a pevně stiskla dlaň. Pokračovala dál parkem. Když došla na jeho konec,stála před nemocnicí,kde ji za 10 minut začínala noční směna.
Vešla do pokoje pro lékaře a ve své skřínce vyhrabala bílý plášť. Vždy,když jej oblékla,cítila se dobře.Jako někdo ,kdo může pomoct ostatním… Byla napsaná na ambulanci.Bohužel měli velmi vážný případ a potřebovali ji na sále.
Operovala jounina,který byl údajně se svým týmem napaden Orochimarovými muži. Operace trvala 3 a půl hodiny. Byla unavená,ale byla šťastná z dobře vykonané práce.Pokud bude vše bez komplikací,jounin se probere do týdne.

Ale ani tyto výkony nepřekryjí bolest v jejím srdci.Tu bolest kterou má na svědomí on…perfektní krásný Uchiha.Pro mnohé dokonalý ale pro ni nic víc než ubohý lhář,který si asi zasedl na její city.
Ale ona nehodlá nechat s sebou zacházet jako s kusem dřeva.
"Já mu ještě ukážu.Lhář zatracený.Chlapi kdo se v nich vyzná…Naslibují hory doly.Využije mě a pak mě zničí."
honilo se jí hlavou když procházela rušnými uličkami nemocnice a bojácně potlačovala slzy.
U vchodu slyšela dunění a viděla sestřičky jak utíkají dovnitř s deštníky durch promočené. Vyšla ven a spatřila temně černé mraky ze kterých se blýskalo jasně bílé světlo. Déšť byl silný a bodal do tváře.
Sakura neměla deštník a tak se rozběhla přímo do toho nepříjemného deště a utíkala co nejrychleji směrem domů.
Po cestě vídala vyplašené občany jak se snaží rychle sklidit věci z venku a zavírají se v domě. Všude bylo nezvyklé temno a mlhavo.

Ulice byly plné kaluží,které pořád nabíraly objem. Květy pomalu ztrácely sílu,i když jim zvlažení udělalo dobře.
Dorazila ke svému domu a začala hledat klíče. Nemělo by to být těžké, poněvadž na něm má dva malé medvídky y miniaturní rámeček se starou fotkou týmem 7.

Když je našla,snažila se jimi trefit do dírky svými roztřesenými ručkami od toho chladu. Vešla dovnitř a praštila sebou o gauč.
Chvíli se dívala na televizi. Byla tam nějaká kriminálka Las Pegas či co xD. Byla do toho zahleděná jak malé dítě do Toma a Jerryho. Zachumlaná do deky sledovala,jak luští záhadu mrtvé ženy. Vstala a šla si nakrájet jablko do kuchyně. Pevně držela nůž.
Někdo ji z nenadání chytl kolem pasu a objal.Sakuře to silně něco připomnělo. Vysmekla se a otočila se s tím,že nůž drželo přímo u krku,toho,kdo za ní stál. Pohlédla mu do černých očí. Nemohla se vzpamatovat z toho šoku.
"Co tady děláš?!" vykřikla držíc nůž neustále natáhlý.
"Stojím.."odpověděl vážně Sasuke.
"S takovou budeš brzo ležet!" vykřikla na něj opět.
"V to doufám." Pomyslel si lišácky.
"Co se stalo?Proč jsi tak nabroušená?" zeptal se nechápavě.
"To se ptá ten pravý…Jsi takový hajzl!Přišel jsi se mi vysmát?!" pokračovala ostře.
"Proč bych měl?Co je?Co jsem provedl?" Sasuke nechápal.
Chytl Sakuru za ruku,ve které držela nůž a vzal jí ho.
"Chlapi…samé řeči a sliby chyby,že?!" Sakura byla tak rozjetá a nehodlala přestat.
"Řekni mi jeden důvod.Proč?Proč Sasuke?Proč jsi je zabil?" zeptala se už klidněji a pomalu jí stékaly slzy.
"Koho?Sakuro co se ti stalo?" Sasuke byl hotový. Chytl ji a utřel slzy,které pomalu stékaly.
"Zabiješ mi rodiče a ještě ze mě děláš blázna?" odpověděla Sakura.
"Cože?Sakuro já jsem nezabil tvé rodiče!Proč bych to dělal?"
"To říkej svědkům,kteří viděli vysokého chlapa s sharinganem,jak zabíjí lidi z celé části Konohy,kde bydleli mí rodiče!"
"Děláš jako bych byl jediný Uchiha!Proč myslíš že jsem to byl já?"
"Jo kdo jiný si zdrhl za tím slizkým hajzlem a nás nechal ve štichu?!"
"Sakuro..Sakuro poslouchej mě prosím..."snažil se ji uklidnit,když se mu pořád škubala.
"Zjistil jsem,že Itachi nevyvraždil můj klan.Byl to Madara,můj strýc.Použil jutsu které ovládá Ino a vtělil se do Itachiho. Itachimu už pak nikdo nevěřil že on to nebyl.
Madara je teďka pryč brácha i já po něm jdeme a myslím že i Konoha."
Ať už to byl kdokoliv,Sakura poznala,že Sasuke její rodiče nezabil. V totálním zoufalství se přitáhla k němu a objala ho kolem pasu.
"Promiň Sasuke…promiň…Já-já"nedokončila větu,protože Sasuke ji na rty vtiskl polibek.Byl plný lásky,vášně a touhy.
Pořád ho milovala a neměla v plánu jen tak přestat.
Odtáhl od jejích rtů a namířil si to ke krku. Oba byli vzrušení a chtěli se víc a víc.
Sasuke se odklonil a řekl: "Tady ne." Chytl ji za stehna a vytáhl na sebe. Odnesl si ji do Sakuřina pokoje. Položil ji na postel a znovu začal líbat. Pomalu jí rozepínal tričko a začal sjíždět jazykem níž.
Chytla ho za hlavu a políbila na čelo. Pak mu začala sundávat košili a chytla ho za kalhoty. Ty za chvíli ležely na zemi. Sasukemu se tahle hra líbila.
To co cítil se nedokáže popsat slovy. Cítil ohromnou slast. Cítil že není sám. V poslední době je šťastný…má bratra,Naruta a Sakuru,tu růžovovlasou holku co mu ukradla srdce :) .
"Budu už jenom s tebou,moje malá." zašepkal jí do ucha.
Podívala se na něj s šťastným pohledem….Ten ji po chvíli přešel.
"Pokud se chceš vrátit,nějakou dobu si posedíš v base :( ." řekla.
"O to jsem se postaral…nevrátil jsem se dnes,ale už dávno…snad si nemyslíš,že jsi první za kým jsem šel." řekl ironicky a usmál se.

Flashback

U Tsunade-sama v kanceláři se pracuje dvanáct hodin denně a nějaká bouře to nezmění.
"Takže jelikož jsi nezabil žádného našeho vojáka ale mnohé jsi zranil,odseděl jsi si ty 3 měsíce v base." mluvila Tsunade s chlapcem u okna.
"Vítej zpět v Konoze,Uchiho.Jo a nevíš co je s tvým bratrem?Už o tom vím.Nemá v plánu také se vrátit?" pokračovala.
"Nevím." odpověděl letmo.
"Dobrá,to je vše.Ale budeš zatím pod dohledem svého senseie Kakashiho,jasné?"
"Ano Tsunade-sama.Děkuji vám." otočil se.
"Já tě budu sledovat." Řekla výhružně s troškou ironie.
"Nebojte,já neuteču…možná." Oplatil jí to a odešel.

Flashback End

No pokračovali tam,kde skončili. Snad si to dokážete domyslet…možná budou malý Uchihové…spíš určitě…no to už se do mé povídky nezatahuje.

Sakura se brzy stala paní Uchiha. Naruto a Sasuke byli zase nejlepší přátelé. Sasuke byl nástupcem Orochimara,ale vedení zvučné nechal na Kabutovi,kterému došlo,že Orochimaru nebyl zas tak dobrý….překvapivě xD. Zvučná se stala spojencem Konohy a Tsunade si začla s tím šmírákem Jirayou. No celá Konoha byla šťastná ale nejvíce Sakura a to právem.

Konec


Ochráněné pouto 7.díl - SasuSaku :)

4. července 2009 v 13:56 | LeriQwen |  LeriQwen
Ták je tu další dílek...snad se vám bude líbit :)...a sory že tak pozdě,ale nešlo mi přihlásit se na blog...jinak sem ho měla napsaný včas :)


Kakashi a Asuma si také užívali…Oslavovali svou první misi. Jenomže už ne jako kluci J. Včera byli snad se všemi sensei včetně Tsunade a Shizune. No na obrázku je vidět,že si to užili.

068b.jpg Asuma Shizune Tsunade Kurenai Anko Iruka Kakashi Genma image by KahthrGirl20

Ale zase to nesměli tak moc přehánět. Musejí jít do práce. Tsunade-sama si ty dva pozvala k sobě do kanceláře. Po cestě potkali Asumovu maminku. Už je to starší žena.Trošku víc starší. Když jí Asuma uviděl vyletěl z kůže.
"Kakashi prosím tě kryj mě." Povídá naléhavě a zaleze za Kakashiho. Ale pozdě,jeho mamka si to mířila přímo k nim.
"Ahoj mami." Řekne Asuma s roztřeseným hlasem.
Ta se na něj podívá a v očích se jí zableskne.Nápadně popadne kabelku.
"Ahoj synku." řekne mile.
"JAKTOŽE SI VČERA NEPŘIŠEL!!!JÁ TĚ ČEKALA.SLÍBIL JSI ŽE MI OTRHÁŠ TŘEŠNĚ!" začala na něj řvát a při tom ho mlátila kabelkou.Ne že by byla zlá.Bylo to jen pro jeho dobro.
"Ale mami…" Asuma si radši moc neotvíral pusu.Jeho mamka se uklidnila a řekla.
"Ať už se to neopakuje!" řekne a odkráčí si to do obchodu se zeleninou.
"Milá paní." poznamená Kakashi a Asuma se jen s tikem v oku dívá na výlohu zeleniny.


No nic.Museli pokračovat dále.Když došli ke dveřím hokage,zaklepali a vešli dovnitř. Tsunade se lekla a rychle schovala flašku se saké pod stůl. Pozdravila je a pokračovala.
"Takže chlapci,máte misi."
"My?" řeknou najednou.
"Ano vy.A tým 7 a Hebi." konstatuje.
"Bude to mise typu A. Akatsuki se chtějí zmocnit Sanbiho. Nesmíte to dovolit."
"Ale Tsunade-sama já mám jiný tým." oznámí Asuma.
"Ano,já vím.NEJSEM IDIOT! Tvůj tým má volno a Kakashi to sám s němi nezvládne. Pomůžeš mu s tou bandou rozežraných děcek. Sakura vám když tak s kluky taky píchne má na ně velký vliv,kdyby dělali neplechu." řekla Tsunade.
"Ano madam." Odpověděl Asuma a hluboce polkl.
"Lady hokage máte na ty kluky spadeno. Sakura je vaše zlatíčko,né že by mé nebyla,ale…mohu to nazvat nadržování." zastával se kluků Kakashi.
"No jak myslíš Kakashi…změníš názor,protože teď půjdeš oznámit týmům o jejich misi."
"Dobře." Kakashi a Asuma se rozloučili s Tsunade a šli směr Uchiha sídlo.


Kurenai zrovna stála u výlohy s knihami,když v tu na ni zavolali dvě známé tváře. Usmála se,když viděla jak jako malé děti závodí,kdo u ní bude dříve.
"Kakashi,Asumo ráda vás vidím." řekla s úsměvem na tváři.
"Nechceš jít s námi na oběd?" nabídl se Asuma a Kakashi přikývl.
"Zveme tě." dodal Kakashi a Kurenai ráda souhlasila.

Když jim donesli jídlo,začali chlapi slintat z té vůně. Hed se pustili do jídla. Kurenai byla ráda že nemusí obědvat sama.
"Slyšela jsem o vaší misi." řekla když polkla velkou porci nudlí.
"Opravdu?" udivil se Kakashi. "Ještě o ni neví ani můj tým." uchichtl se.
No pak si povídali o všem možném od toho,že Lee chodí s nějakou prodavačkou obuvi až po to,že Asumovi visí nudle na bradě.
Když Kurenai spatřila jak si obědvávají skleničku,nevěřila svým očím. Vlepila jim pohlavky a naštvaně je sprdla.
"Vy dva otrapové!Neznáte nic jiného než chlast?Vždycky když vás vidím pijete.V poslední době jste horší než Lady Hokage!"
V tu chvíli jim donesli panáka,ale kluci jej raději vylili do kytek,aby se Kurenai nerozjela ještě víc.


Po jídle se rozloučili a šli do starého nově obnoveného sídla Uchiha. Zaklepali a otevřel jim Junga s těžkou kocovinou. Promnul si oči a když uviděl,že je to Kakashi-sensei a Asuma-sensei pustil je dovnitř.
"Dobrý den,senseiové." řekl Juuga a pousmál se.
Když Kakashi vešel k Sasukemu do obýváku,chytnul málem amok a s tikem v oku konstatoval.
"Co že říkala Tsunade sama o měnění názoru?"
Asuma jen dodal.
"Z nich vyrosteme my." a zakroutil hlavou.
Kongo v místnosti nabíralo na síle. Karty už aspoň Neji v puse neměl.
"No pánové,máme misi.Kromě Nejiho,Kiby a Shikamara.Musíme zastavit Akatsuki dřív,než ovládnou Sanbiho."
Hrobové ticho a nezájem ve vzduchu.

"No někdo z vás to zajde oznámit vaší drahé polovičce já poslíčka dělat nehodlám."
"Sasuke zajdeš k Sakuře prosím?Já nemůžu chodit." optal se Naruto Sasukeho.
"Jo jasně." Vyjde mu vstříc Sasuke.
"No fajn jsem rád že jsme se dohodli tady Asuma-sensei půjde s námi. Sraz ve 3:00 u lavičky. Buďte přesní." oznámil Kakashi a spolu s sumou opustili smetiště nazvané sídlo Uchiha.


Sasuke byl na cestě k Sakuře,když v tom se k němu opět sletěl hlouček holek ve věku 15-20 let. Měl dost…kdo by ne. Proboural se z hloučku a zmizel.
Objevil se u Sakuřineho domu.
"Ťuk ťuk." ozvalo se. Nic.
"Ťuk ťuk." ozvalo se trochu hlasitěji. Po chvíli zase nic. Sasuke měl strach,jestli se Sakuře něco nestalo,protože dveře byly odemčené. Vešel do domu a uslyšel hudbu.
Šel za ní až došel ke kuchyni.
Uviděl tam Sakuru jak pohupuje svými boku do rytmu a má zástěru kolem pasu. Opřel se o dveře a sledoval ji.
V ruce měla pánvičku s jídlem,se kterou hýbala stejně jako svým pozadím.
Když ji položila zpátky,Sasuke už stál za ní. Otočila se a spatřila ho. Lekla se tak,že uklouzla a spadla mu přímo do náruče.
Sasuke se uchihtl a Sakuru z toho málem trefil šlak.
"Ja-ja-jako co si myslíš že děláš?" vykoktala ze sebe.
"Zachraňuji tě před pádem na tvou rozkošnou upovídanou pusinku." Poznamenal a zase se uchihtl.
Sakura zčervenala až po uši,když si uvědomila,že je pořád v jeho náruči.
"A-a-a co jsi po mě chtěl?" chtěla ten malý incident zakecat a vyletěla z jeho náruče. Byla pořád jak rajče.
Sasuke se na ni zblízka podíval a poznamenal:
"Nepotřebuješ hasičák?"
Sakura se otočila,aby Sasuke neviděl do její čím dál víc rudé tvářičky.
"No nic.Máme misi. Dnes ve 3:00 u lavičky v parku. Jdeme proti Akatsuki.Musíme zabránit jejich ovládnutí Sanbiho."
"Aha…u lavičky v parku." konstatovala a otočila se zpátky.
Sasuke se na ni proviněle podíval.
"Nedáš si se mnou oběd?" zeptala se a vytáhla dva talíře ze skříňky.
"Víš co odpovím." řekl a usmál se.
"No i kdybys řekla ne,měl by jsi smůlu." vysmála se mu a strčila do něj tak šikovně,že spadl přesně na židli.
Byl udivený jejím nepopsatelným chováním J. Nachystala mu jídlo přímo pod nos. Vůně ho do něj praštila,že se málem skácel.Okamžitě popadl příbor a začal jíst. Po jídle vstal a chystal se k odchodu.Bylo už moc hodin,musel se nachystat.
"Děkuji za oběd."poděkoval,když stál před dveřmi.
"Klidně ještě někdy přijď.Vždycky mám dost."poškádlila ho.
Rozloučil se s ní a políbil ji. Podíval se jí do očí.Pak se obrátil a odešel. Sakura si v tu chvíli připadala už vážně jako kečup. Raději rychle zalezla,aby její pohled pořád nelákalo Sasukeho…ehm…pozadí.
"Na co pořád myslíš?" zavrčela na sebe Sakura v duchu.


Ve 3:00 se všichni sešli u lavičky v parku. Dokonce i Kakashiho Asuma dokopal včas. Naruto byl natěšený jako malý kluk a už tam vyskakoval po stromech a určoval směr.
"Naruto,ještě ani nevíš,kam jdeme." řekla mu Sakura a při tom mu dla do huby.Její pohled však padl na lavičku…moc známou lavičku.A hned pak na Uchihu. Tomu bylo jasné na co myslí. Cítil se tak provinile….

Sbéčko s kunoichi-babu

1. července 2009 v 20:11 | LeriQwen |  ○○ Spřátelené blogy ○○
Kunoichi-babu...tak se jmenuje moje nové sbééénko milované...na její bloček se prostě musíte podívat...má moc pěkné povídky... ♥ Tadyyyk ♥ je její bloček :)


Sbééénko Nika ♥☺

1. července 2009 v 9:51 | LeriQwen |  ○○ Spřátelené blogy ○○
Nové Sbééénko!!! *yahoo*...je to Nika a její blog www.nika-povídky.blog.cz moc kawai povídky,krásný design a prostě vše :)....prostě se musíte podívat moc doporučuju


Diplomek: